30 dní modliteb za svět islámu :: Aktuálně :: Skutečně se Bůh zajímá o všechny národy světa?

Při úvahách o zvěstování Mesiáše příslušníkům všech etnických skupin přijde většině lidí na mysl oddíl z Matoušova evangelia (28,18–20). Tento text je důležitý, nicméně biblické východisko odrážející Boží touhu zasáhnout všechny národy pochází z mnohem starší doby.

Nejednoho čtenáře možná překvapí, že jej nalezneme již v 1. knize Mojžíšově. Bůh zde hovoří o požehnání pro všechny národy skrze Abrahamovo potomstvo a toto zaslíbení několikrát opakuje. Boží plán vždy zahrnoval všechny národy („všechny čeledi“, jak se uvádí na jiných místech). Podívejte se na následující oddíly:

I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, proklejí ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání všechny čeledi země.“ (1. Mojžíšova 12,1–3, viz také 1. Mojžíšova 18,18 a 22,18).

Toto zaslíbení přešlo na Abrahamovy potomky. Bůh řekl Izákovi: „Tvé potomstvo rozmnožím jako nebeské hvězdy; tvému potomstvu dám všechny tyto země. V tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země.“ (1. Mojžíšova 26,4). K Jákobovi (Izraeli) hovořil Bůh následovně: „Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém potomstvu dojdou požehnání všechny čeledi země.“ (1. Mojžíšova 28,14).

První křesťané viděli, že Abrahamovo požehnání spočinulo na Ježíši. Po událostech o Letnicích čteme: „Také všichni ostatní proroci, kolik jich jen od Samuele bylo, přinášeli zvěst právě o těchto dnech. Vás se týkají zaslíbení proroků i smlouva, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: ‚V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.‘ Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů.“ (Skutky 3,24–26). Bůh naplnil své slovo na Abrahamových tělesných potomcích. To však není všechno. Zaslíbení, která dal Bůh Abrahamovi před 4000 lety, se týkají i lidí všech národností, kteří věří v Mesiáše.

V listu Galatským 3,16 a 3,28–29 se píše: „Slib byl dán Abrahamovi a ‚jeho potomku‘; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus. … Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.“

Ti, kdo jsou v Kristu, jsou Abrahamovým potomstvem. V Mesiáši (který byl Abrahamovým potomkem) jsme se součástí jeho potomstva stali i my. Přijímáme požehnání a sami se máme požehnáním stát. Naše modlitby během měsíce ramadánu představují součást odvěké Boží touhy požehnat všem národům i každé jednotlivé rodině na celé zemi. Sdílíme s ním tuto touhu jeho srdce? Jsme ochotni obětovat vlastní pohodlí, abychom žehnali národům? Modleme se s vědomím, že Bůh touží národům požehnat skrze svého služebníka Ježíše.